Obsah stránky

Chemie se zaměřením na vzdělávání

Studující od 2021

Základní charakteristika

Základním cílem studijního oboru Chemie se zaměřením na vzdělávání je příprava absolventů pro následující navazující magisterské studium budoucích učitelů chemie na základních a na těch středních školách, kde je chemie všeobecně vzdělávacím předmětem. Studium je zaměřeno především na hlubokou odbornou přípravu studentů v obecné a anorganické chemii, organické chemii, analytické chemii a na rámcovou přípravu ve fyzikální chemii. Vědomosti a dovednosti, které studenti získávají na přednáškách, seminářích a v laboratorních cvičeních, jsou základem nejen pro následné magisterské studium na fakultách s podobným zaměřením, ale umožní jim uplatnit se i mimo oblast školství, například ve státní správě, v zařízeních pro zájmovou činnost mládeže, i jako techničtí asistenti v chemických laboratořích s výzkumným i technologickým zaměřením.

Garant: Doc. PhDr. Martin Rusek, Ph.D.

Státní závěrečné zkoušky

(aktualizováno 1. 9. 2024)

Přihlašování

Na státní závěrečné zkoušky se studující přihlašuje prostřednictvím SIS do termínu uvedeného v harmonogramu akademického roku. Ten je zveřejněn na úřední desce fakulty.

  • pokud máte v úmyslu skládat státní zkoušku, je potřeba, abyste se do termínu, který je stanoven aktuálním harmonogramem akademického roku, k této zkoušce přihlásili v modulu Státní zkoušky

  • v modulu Státní zkoušky se pak k jednotlivým částem můžete přihlásit – pozor, zkontrolujte, že jste skutečně na termín přihlášeni, tj. že u příslušné části státní zkoušky máte vyplněnou položku „Termín SZK“

  • nejpozději 14 dní před konáním státní zkoušky budete přiřazeni ke komisi na konkrétní den a čas, o čemž budete informováni prostřednictvím automatického e-mailu ze SIS

Návod k přihlášení ke státní závěrečné zkoušce naleznete zde.

V případě problémů se systémem a přihlášením v modulu SZZ se obraťte na Helpdek SIS.

Průběh SSZ

Každý studující si vylosuje jednu otázku ze 4 okruhů (Obecná a anorganická chemie; Organická chemie; Analytická chemie; Biochemie). Následně má 30 minut na přípravu k ústní zkoušce (tuto přípravu má k dispozici při samotné ústní zkoušky). Ústní zkouška trvá standardně 30 minut.

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce – bakalářské studium

A) Obecná a anorganická chemie

  1. Chemie a periodizace jejího vývoje. Prachemie, alchymie, iatrochemie, novodobá a moderní chemie. Klasifikace chemických disciplín.
  2. Základní chemické pojmy. Chemická nomenklatura.
  3. Vývoj představ o složení atomu, modely atomu, nuklidy, izotopy, radioaktivita.
  4. Elektronová konfigurace atomu, orbital, kvantová čísla, Pauliho princip, Výstavbový princip, Hundovo pravidlo, základní a excitovaný stav atomu.
  5. Základní představy o chemické vazbě: složení molekul, teorie VSEPR a teorie molekulových orbitalů.
  6. Chemická vazba kovalentní a iontová, polarita chemické vazby, vazebná energie a disociační energie vazby,
  7. Kovová vazba a slabé vazebné interakce.
  8. Kyseliny a báze; Acidobazické rovnováhy: protolytické reakce, teorie kyselin a zásad, autoprotolýza vody, iontový součin vody, definice pH, disociace v roztocích kyselin a zásad, hydrolýza, tlumivé roztoky
  9. Skupenské stavy látek. Základní charakteristiky plynného, kapalného a pevného skupenství.
  10. Termodynamika: termodynamická soustava, termodynamické veličiny, rovnováha a děj, termodynamické zákony
  11. Základy termochemie, termochemické zákony, reakční entalpie, slučovací entalpie, spalná entalpie.
  12. Reakční kinetika. Rychlost chemické reakce, rychlostní rovnice (Guldberg, Waage), Arrheniova rovnice, reakce podle reakčního mechanismu (izolované reakce 1. řádu, reakce následné, bočné, zvratné, řetězové), katalýza.
  13. Chemická rovnováha. Odvození rovnovážné konstanty, Le Chatelierův princip a jeho aplikace.
  14. Periodická soustava chemických prvků, vlastnosti chemických prvků a jejich sloučenin: periodický zákon, periodicita vlastností prvků – atomový poloměr, struktura elektronového obalu, elektronegativita, kovový charakter, ionizační energie, elektronová afinita, oxidační stavy a jejich stabilita.
  15. Oxidace a redukce, elektrochemická řada.
  16. Vodík a kyslík
  17. Halogeny: prvky, skupinová charakteristika, bezkyslíkaté sloučeniny
  18. Halogeny: oxidy, oxokyseliny a jejich soli
  19. Síra, Selen, Tellur: prvky, skupinová charakteristika, bezkyslíkaté sloučeniny
  20. Síra, Selen, Tellur: oxidy, oxokyseliny a jejich soli
  21. Prvky skupiny dusíku: prvky, skupinová charakteristika, bezkyslíkaté sloučeniny
  22. Prvky skupiny dusíku: oxidy, oxokyseliny a jejich soli
  23. Prvky skupiny uhlíku
  24. Prvky skupiny boru
  25. Kovy alkalických zemin
  26. Alkalické kovy
  27. Přehled běžných oxidačních stavů a jejich zabarvení pro následující prvky, příklady: Ti, V, Zn, Pd, Cd, Pt,  Hg, Ce, U
  28. Prvky skupiny chromu a mangan
  29. Triáda železa
  30. Prvky skupiny mědi

B) Organická chemie

  1. Předmět organické chemie, místo organické chemie v systému přírodních a chemických věd, charakter organických sloučenin.
  2. Atom uhlíku, hybridizace, vazby v organických sloučeninách, vaznost parametry chemické vazby, struktura a stereochemie molekul organických sloučenin.
  3. Vzorce a modely organických sloučenin, jiné způsoby znázornění struktury molekul organických sloučenin, izomerie v organické chemii.
  4. Klasifikace organických sloučenin, příklady, názvosloví v organické chemii, názvoslovné principy a jejich aplikace.
  5. Přehled základních typů organických reakcí, reakční mechanismy a metody jejich výzkumu, struktura a vlastnosti organických sloučenin, empirické rovnice v organické chemii.
  6. Důkazy a identifikace organických sloučenin, fyzikálně-chemické metody stanovení struktury organických molekul.
  7. Alkany, příprava, reakce, vliv struktury na reaktivitu alkanů, praktické aplikace, ekologie a toxikologie alkanů.
  8. Alkeny, příprava, reakce, vliv struktury na reaktivitu alkenů, praktické aplikace, ekologie a toxikologie alkenů.
  9. Alkyny, příprava, reakce, vliv struktury na reaktivitu alkynů, praktické aplikace, ekologie a toxikologie alkynů.
  10. Areny, příprava, reakce, vliv struktury na reaktivitu arenů, praktické aplikace, ekologie a toxikologie arenů.
  11. Halogenderiváty uhlovodíků, příprava a reakce, vliv struktury na reaktivitu halogenderivátů, praktické aplikace, ekologie a toxikologie halogenderivátů.
  12. Alkoholy a fenoly, příprava a reakce, vliv struktury na reaktivitu alkoholů a fenolů, průmyslové aplikace, toxikologie alkoholů a fenolů.
  13. Ethery, příprava a reakce, vliv struktury na reaktivitu etherů, průmyslové aplikace, toxikologie etherů.
  14. Aldehydy a ketony, příprava a reakce, vliv struktury na reaktivitu aldehydů a ketonů, průmyslové aplikace, toxikologie aldehydů a ketonů.
  15. Karboxylové kyseliny, příprava a reakce, vliv struktury na reaktivitu karboxylových kyselin, praktické aplikace, toxikologie karboxylových kyselin.
  16. Substituční deriváty karboxylových kyselin, příprava a reakce, vliv struktury na reaktivitu substitučních derivátů karboxylových kyselin, praktické aplikace, toxikologie substitučních derivátů karboxylových kyselin.
  17. Funkční deriváty karboxylových kyselin, příprava a reakce, vliv struktury na reaktivitu funkčních derivátů karboxylových kyselin, praktické aplikace, toxikologie funkčních derivátů karboxylových kyselin.
  18. Funkční deriváty kyseliny uhličité, příprava a reakce, vliv struktury na reaktivitu funkčních derivátů kyseliny uhličité, praktické aplikace, toxikologie funkčních derivátů kyseliny uhličité.
  19. Nitrosloučeniny, nitrososloučeniny, příprava a reakce, vliv struktury na reaktivitu nitrosloučenin a nitrososloučenin, praktické aplikace, toxikologie nitrosloučenin a nitrososloučenin.
  20. Aminy, příprava a reakce, vliv struktury na reaktivitu aminů, praktické aplikace, toxikologie aminů.
  21. Hydraziny, hydroxylaminy, příprava a reakce, vliv struktury na reaktivitu hydrazinů a hydroxylaminů, praktické aplikace, toxikologie hydrazinů a hydroxylaminů.
  22. Diazoniové soli, azosloučeniny, příprava a reakce, vliv struktury na reaktivitu diazoniových solí a azosloučenin, praktické aplikace, toxikologie diazoniových solí a azosloučenin.
  23. Organické sloučeniny síry, příprava a reakce, vliv struktury na reaktivitu, organických sloučenin síry, praktické aplikace, toxikologie organických sloučenin síry.
  24. Organické sloučeniny fosforu a křemíku, příprava a reakce, vliv struktury na reaktivitu, organických sloučenin fosforu a křemíku, praktické aplikace, toxikologie organických sloučenin fosforu a křemíku.
  25. Organokovové sloučeniny, příprava a reakce, vliv struktury na reaktivitu organokovových sloučenin, praktické aplikace, toxikologie organokovových sloučenin.
  26. Heterocyklické sloučeniny a jejich charakteristika, klasifikace heterocyklických sloučenin, příklady, heterocyklické sloučeniny v systému organických sloučenin, názvosloví heterocyklických sloučenin.
  27. Heterocyklické sloučeniny kyslíku a síry, příprava a reakce, vliv struktury na reaktivitu heterocyklických sloučenin kyslíku a síry, praktické aplikace, toxikologie heterocyklických sloučenin kyslíku a síry.
  28. Heterocyklické sloučeniny dusíku, příprava a reakce, vliv struktury na reaktivitu heterocyklických sloučenin dusíku, praktické aplikace, toxikologie heterocyklických sloučenin dusíku.

C) Analytická chemie

  1. Obecný postup analýzy; základní analytické operace; analýza kvalitativní a kvantitativní; instrumentální analýza.
  2. Základní postupy anorganické a organické kvalitativní analýzy.
  3. Vážková analýza; odměrná analýza.
  4. Titrace acidobazické, komplexometrické, srážecí a redoxní – princip metod, průběh titrační křivky; indikátory, příklady stanovení.
  5. Elektrochemické analytické metody: elektrodový potenciál a jeho měření, typy elektrod (1. druhu, 2. druhu, redoxní, membránové), měření pH.
  6. Elektrochemické analytické metody: potenciometrie, polarografie, voltametrie, coulometrie, elektrogravimetrie, konduktometrie (princip a příklady stanovení).
  7. Separační analytické metody (srážení, filtrace, centrifugace, dialýza, ultrafiltrace extrakce); princip a rozdělení chromatografických metod.
  8. Chromatografie planární a chromatografie na kolonách; HPLC.
  9. Kapalinová chromatografie: rozdělovací, adsorpční, ionexová, gelová permeační, afinitní – princip a příklady použití metod.
  10. Plynová chromatografie – princip, příklady použití, detektory včetně hmotnostní spektroskopie.
  11. Spektrální analytické metody: elektromagnetické spektrum; princip absorpční a emisní spektroskopie; princip molekulové a atomové spektroskopie.
  12. 12. Spektrální analytické metody: UV–VIS spektrofotometrie; infračervená spektroskopie; fluorescence; atomová emisní a absorpční spektroskopie.

D) Biochemie

  1. Živé systémy, jejich složení a organizace, eukaryotní a prokaryotní buňky, rostlinné a živočišné buňky. Vitaminy.
  2. Aminokyseliny, peptidy, proteiny – struktura, nábojové vlastnosti, rozdělení AMK podle vlastností, funkce.
  3. Enzymy – základní vlastnosti, klasifikace, kofaktory, reakční kinetika, regulace enzymové aktivity.
  4. Nukleotidy a nukleové kyseliny – struktura, replikace, transkripce, translace.
  5. Sacharidy – struktura, funkce, vlastnosti, metabolismus (pentózový cyklus, glykolýza, glukoneogeneze).
  6. Lipidy – funkce, vlastnosti, rozdělení; metabolismus mastných kyselin (syntéza a odbourávání).
  7. Trávení škrobu, metabolismus glykogenu, trávení proteinů a triacylglycerolů.
  8. Citrátový a glyoxylátový cyklus, dýchací řetězec (lokalizace, napojení na další metabolické cykly, protonmotivní síla).
  9. Biologické membrány (struktura, vlastnosti, funkce), membránový transport.
  10. Fotosyntéza – světlá a temná fáze, C3, C4 a CAM rostliny.
  11. Metabolismus dusíkatých látek – katabolismus a anabolismus aminokyselin, močovinový cyklus.
  12. Metody studia biologických látek (purifikace, určení sekvence proteinů a nukleových kyselin, PCR, základní chromatografické metody používané v biochemii).

 

Bakalářská práce

Studující si vybírá vypsaná témata, která jsou uvedena u jednotlivých vyučujících na stránkách katedry. Studující může přijít taktéž s vlastním návrhem tématu bakalářské práce a dohodnout se přímo s vyučujícím (pro takové téma je nutnost jeho schválení garantem studijního programu). Studující odevzdává bakalářskou práci nahráním do systému SIS. Při obhajobě předkládá minimálně 1 výtisk práce, která je po obhajobě vrácena. Nezáleží na způsobu, jakým je výtisk svázán (může být vytisknut oboustranně, kroužková či jiná vazba, není třeba svázat do pevných desek).

Zadávání práce

Práce se zadávají v systému SIS ve spolupráci s vedoucím práce. Doporučujeme zadávat témata až po konečné finalizaci názvu práce.

Po zadání práce do SISu a přiřazení studujících ke konkrétním tématům, vygeneruje vedoucí v SIS dokument zadání BP, vytiskne jej ve dvou provedeních a studující a garant studijního programu jej podepíší. Studující odevzdá dokument na sekretariát katedry k předání na studijní oddělení.

Struktura a rozsah práce

Náležitosti závěrečné práce jsou stanoveny v Opatření děkana č. 28/2024 (+ příslušné přílohy vzor bakalářské práce) a v Opatření rektora č. 16/2019. Práce se odevzdává elektronicky v SISu. Výtisk nosí studující až k obhajobě (v jakékoliv vazbě).

Obhajoba bakalářské práce

K obhajobě je třeba připravit prezentaci své diplomové práce. Na prezentaci je vyhrazený čas 10 minut. Je vhodné, aby si studující při přípravě na obhajobu diplomové práce měřili čas prezentování. Zabrání se tím utínání prezentace ze strany komise.

Následuje čtení posudků závěrečné práce (nejprve čte posudek vedoucí práce, následně oponent). Ti navrhnou také hodnocení práce a položí otázky k práci, mají-li je. Studující zodpoví na otázky vedoucího a oponenta práce. Následně je prostor pro otázky členů komise. Po jejich zodpovězení je obhajoba ukončena a komise se poradí o výsledku obhajoby diplomové práce.

Garantem studijního programu je doc. Martin Rusek.

doc. PhDr. Martin Rusek Ph.D.
proděkan, zástupce vedoucího katedry, docent
martin.rusek@pedf.cuni.cz

Obsah stránky